Zdravím Vás milí čtenáři!
Přicházím s něčím, s čím jste se u mě na blogu
ještě nesetkali. Z mnoha mých článků už víte, že na hradě mám spoustu báječných
kolegů a kolegyň. Někteří mi k srdci přirostli hodně a někteří zase méně,
ale tak už to v životě chodí. Já bych ale dnes chtěla vyzdvihnout jen
jednoho z nich. Kecka! Tohle „jméno“
jste v článcích četli hodně, ale kdo z Vás ví, co se pod ním skrývá?
Dobře, já Vám to povím. Kecka je můj nejlepší kolega na hradě Sovinci. Není to
jen kolega, je to hlavně přítel. Člověk co má srdce na správném místě, ten co
umí potěšit i poradit. Ten co hraje báječně na kytaru a ještě lépe zpívá. Ten
co historii hradu umí nazpaměť tam i zpátky a podává to takovým stylem, že
návštěvníci mají pusy dokořán a netrpělivě čekají co bude dále. Tohle všechno a
mnohem více se skrývá pod přezdívkou Kecka.
