neděle 18. února 2018

Z domečku v podhradí 2.


Krásné nedělní odpoledne vážení čtenáři!
 

Po týdnu vás zase zdravím z domečku pod hradem tentokrát s článkem typu týdenní shrnutí.  Uplynulý týden si totiž doslova žádá shrnutí! A začneme jak jinak než od začátku.


Pondělí moc zajímavé nebylo. Takový klasický stereotyp ve smyslu – uklidit po víkendu, vyprat pračku, utřít prach, zatopit a vymyslet něco R. na oběd. No, znáte to, ne? J

V úterý nás svou návštěvou potěšila má kolegyně a kamarádka v jednom Orinka. Přijela se podívat nejen na nás ale hlavně na svojí malou zelenou maringotku. Ano, čtete správně, má maringotku a k tomu všemu ji jí hlídá Skřítek (živý!). To mi udělalo velkou radost, je to příjemné zpestření jinak všedních dní a navíc Orinka je takové přerostlé střeštidlo v dobrém slova smyslu (Ori, promiň J ). A ten stejný den s náznakem chřipky lehla v teplotách i R. L

Středa už byla o něco více zajímavější, alespoň pro mě. V 6:44 jsem sedla do autobusu a ten mě unášel směr moje rodné město Rýmařov. Jela jsem navštívit rodinu a užít si s nimi krátký čas. Asi se ptáte proč jsem na sv. Valentýna nebyla radši s R. doma. Ale my dvě tenhle svátek neslavíme a navíc, já ho každý rok trávím se svojí starší sestrou  kině. Stejně jako předloni, loni a tak i letos to vyhrálo PADESÁT ODSTÍNU SVOBODY. A já můžu říct jediným slovem WOOOW! První díl „Padesát odstínu šedi“ mě velice zklamal. Druhý díl „Padesát odstínů temnoty“ mě mile překvapil a ke konci i rozplakal. Ale tento poslední díl mě dostal! Bulela jsem jak malá holka už od poloviny filmu a v malém městském kině jsem rozhodně nebyla sama. Lepší zakončení trilogie snad nemohla autorka ani vymyslet. Výbornou nostalgickou náladu mi ovšem po skončení filmu zkazila urputná bolest hlavy a pocit „dýchám pod vodou“. Ovšem tomu abych si se sestrou a Z. dala sklenku vína pro dobrý spánek ani to nezabránilo.

Noc v Paříži se sovičkami :) 
Ve čtvrtek jsem už u mámy supěla a bolest hlavy ne a ne odejít. V duchu jsem ironicky děkovala R. za přenos chřipky na moji osobu a těšila se do své postele na dlouhý spánek. Radost jsem si aspoň udělala sypaným čajem z Oxalis „Srdcová dáma“ a rozpustnou kávou „ Noc v Paříži“ (mňaaam!). Tímto bych chtěla poděkovat všem, které jsem během krátkého pobytu viděla, hlavně mojí zlaté švagrové D. a naší Theušce.


Pátek, sobota i dnešní den se nesou ve stejném duchu – čaj, čaj a zase čaj a k tomu jako bonus krabice papírových kapesníků pomalu ukazuje svoje dno.

Už i Vás dostihla chřipková epidemie, nebo ji máme jen my tady v horách? A čím léčíte?

PS: Máme nového kamaráda za pár kaček! :) ↓
Poktánek Fred :)






(S)mějte se krásně!

Vaše



0 komentářů:

Okomentovat